Názvy ulic, náměstí a čtvrtí jsou neodmyslitelnou součástí každého města. Přestože mnoho z nás denně prochází těmito prostranstvími, často si neuvědomujeme jejich historii a původ. Každé pojmenování nese svůj příběh.

V této edici článků Poznej ulice Luhačovic se podíváme na fascinující svět vzniku názvů ulic, náměstí a čtvrtí. Prozkoumáme historické souvislosti, kulturní vlivy a osobnosti, které přispěly k těmto pojmenováním.

Připojte se k nám na tomto zajímavém putování do světa názvů ulic, náměstí a čtvrtí, a objevte, jak tyto jména vznikaly.

Vydejte se na cestu do minulosti a současnosti našich ulic prostřednictvím jejich názvů. Víte, co se skrývá za jménem vaší oblíbené ulice? Připojte se k čtení a zjistěte víc!

Ulice Hradisko:

Ulice přivádí do Luhačovic silnici od Kladné Žilín a Bojkovic. Ústí u zámku do ulice Masarykova. Stojí na ní náš penzion Vincent.

Podle pamětníků se užíval i název Hradišťko. Pojmenování na Hradisko bylo asi úředně změněno v kanceláři luhačovického panství. V okolí Luhačovic i jinde na Moravě se u místních jmen pojmenování střídají – Hradiště, Hradisko, Hradišťko. Označení „hradisko“ se užívalo pro místo, kde původně stá, hrad, hrádek, tvrz, kde bylo ohrazené místo, např. kus louky pro pastvu. (Kolařík, 2010, s.17)

Ulice Masarykova:

Ulice prochází centrem Luhačovic od zámku přes nám. 28. října, nad lázněmi směrem k Horní Lhotě a Zlínu. Je hlavní dopravní tepnou přes město.

Je pojmenována na počest prvního prezidenta ČSR T.G. Masaryka, který Luhačovice navštívil v dubnu 1922. Jméno ulice je tvarem přídavného jména přivlastňovacího od příjmení Masaryk. Příjmení vzniklo ze slova masár, které na Hodonínsku, Břeclavsku, a na Slovensku znamená „řezník“. Jména Masaryk – Masařík označovala původně buď řezníka s menší živností, nebo pojmenování pro živnostníkova syna. (Kolařík, 2010, s. 20)

Ulice Branka:

Ulice ústí do ulice Masarykova, její zástavba však sahá daleko do svahu, za nimž jsou dnes, pole, louky a les.

Pojmenování dala ulici branka, „malá brána“. Tak se nazývala místa, v nichž se uchovala stopa obchodní cesty, ale i místa, v nichž byla branka či branky vedoucí z obce do polí, na pastviska, do lesů. (Kolařík, 2010, s. 16)

Ulice Krátká:

Ulice se nachází na levém břehu řeky Šťávnice nedaleko městské knihovny. Spojuje ulici Masarykova s ulicí Branka.

Název v adjektivní podobě. Pojmenování bylo motivováno vlastností lokality – mírou,delky. Ulice patří mezi nejkratší ulice ve městě. (Kolařík, 2010, s. 19)

Ulice Pod Léštím:

Ústí do ulice Masarykova u naší pražírny. Její zástavba končí v kopci a zeleni horského pásu Lužné. Je souběžná s ulicemi Lužná a Rumunská.

Název je tvořen předložkovým spojením a odvozen od slova léští (nářečně léščí) – k stč. slovu léska, léščie a přídavnému jménu léščný, léskový – „lískový, lískové keře“. Pojmenování pochází od původního PJ polní a lesní trati z doby před rozšířením stavebního území města. (Kolařík, 2010, s. 22)

Závěrem tohoto článku jsme se podívali na vznik názvů části ulic. Názvy ulic jsou jako malé kousky skládanky, které tvoří mozaiku každého města. Ale toto je pouze začátek naší cesty do světa uličních jmen.

Takže se připravte na další díly, ve kterých budeme prozkoumávat další názvy ulic, čtvrtí a náměstí. Připojte se k nám, abyste odhalili tajemství za jmény, která denně procházíte, a objevili příběhy, které se skrývají za každým jednotlivým pojmenováním.

Foto: p. Jan Dostál

Josef Kolařík, 2010, Luhačovický uličník, vyd. 1, Staré Město : Trifid KP. ISBN: 978-80-254-8629-0