Serényiové jsou uherský šlechtický rod sídlící od 17.století na Moravě a v Čechách. Patří jim zásluha o počátek slávy lázní v Luhačovicích. Rozvoj lázní byl až do konce 19.století plně pod kontrolou rodu Serényiů. Rod se zapsal nejen v Luhačovicích, kde vybudoval místní lázně a zámek, ale i díky nim vznikly komplexy církevních staveb v Pozlovicích a na Provodově.

Serényiové si uvědomili význam léčivých vod a jejich využitelnost pro podnikání. Ondřej Serényi dal upravit první pramen, který pronikal na povrch s hlasitým bubláním a pro velmi slanou chuť se mu říkalo Slaný, nebo Bublavý. V roce 1972 byl upraven a pojmenován na Amandku podle hraběti Amanda Serenyiho. Pramen Vincentka byl koncem 18.století pojmenován podle Vincence Serenyiho. Méně známé prameny Antonínka a Janovka nesou též jména po členech rodu - K. Antonín Serenyi a Jan Nepomuk.  Původní Luisin pramen získal jméno Aloiska podle Janovy manželky Aloisie. Nejlidovější pramen Ottovka byl pojmenován podle Otty hraběte Serenyiho. 

Zprávy o hojivých účincích luhačovických vod se roznesly po okolí a u pramenů se začali objevovat první hosté. Pro několikadenní pobyt, který byl předpokladem léčebného účinku, nebylo ubytování, chyběla možnost stravování i léčebná zařízení. Tehdejší majitel luhačovického panství dal postavit v roce 1789 poblíž pramenů hostinec. V roce 1795 byla postavená kaplička Svaté Alžběty, hlas zvonu oznamoval začátek a konec léčebného dne. V polovině 19.století měly lázně 10 pojmenovaných domů s 83 pokoji. V roce 1902 odkoupil od hraběte Otty lázeňskou část jeho panství MUDr. František Veselý a založil akciovou společnost Lázně Luhačovice. Tímto se začala psát nová historie Luhačovic, lázně se začaly rozvíjet, důraz byl kladen na zvyšování kvality léčby.

Zámek Luhačovice
Zámek Luhačovice je barokní šlechtické sídlo, které se nachází v jihozápadní části města. Roku 1629 zakoupili luhačovické panství Serényiové. Wolfgang Serényi v letech 1730 až 1738 nechal postavit jednopatrový barokní zámek se dvěma křídly, krytým vstupním schodištěm a hodinovou věží. U zámku se nachází také park a kaple zasvěcená svatému Josefovi. Před zámkem je socha svatého Gotharda. Po druhé světové válce sídlo opustili a v roce 1948 bylo zestátněno. Město zde situovalo mateřskou školu, později dům dětí a mládeže a základní uměleckou školu. V roce 2017 byl zámek navrácen potomkům původních majitelů.