Římskokatolická farnost Luhačovice je jedno z územních společenství římských katolíků v děkanátu Valašské Klobouky s farním kostelem Svaté Rodiny. Do správy farnosti patří i zámecká kaple sv. Josefa a kaple Panny Marie u Augustiniánského domu, ve kterém v letech 1922 a 1926 Leoš Janáček napsal Lišku Bystroušku a slavnou Glagolskou mši.

Historie farnosti

Jako farní kostel v Luhačovicích dříve sloužila soukromá zámecká kaple sv. Josefa, která patřila rodu Serenyiů. Ta nestačila zájmu věřících a tak koncem 19. století začalo úsilí o výstavbu nového kostela. K realizaci stavby však nakonec došlo až po roce 1990. Základní kámen posvětil papež Jan Pavel II. v dubnu 1990 ve Velehradě, samotná výstavba se uskutečnila v letech 1996-1997. Ve farnosti se pravidelně koná tříkrálová sbírka. 

Kostel Svaté Rodiny

Kostel Svaté Rodiny patří mezi nově postavené kostely na Moravě. Na jeho stavbě se podílel ing.arch.Michal Brixe, jeden z mála českých architektů, který se odklonil od formálních tradic moderních architektury. Na stavbě luhačovického kostela pracoval se svým dlouholetým kolegou ing.arch.Petrem Frantou. Stavbu kostela Svaté Rodiny v Luhačovicích dokončili koncem roku 1997. Moderní stavba s věží o výšce 22 metrů toho roku získala tři zvony. Největší z nich s váhou 220 kg byl zasvěcen Svaté Rodině, menší Panně Marii (150 kg) a nejmenší svatému Josefovi (100 kg). Před kostelem byla postavena kašna pro minerální pramen, který nese jméno po patronovi farnosti - Sv. Josef. Je vhodný k pitné léčbě a uhličitým koupelím. 

Zámecká kaple sv. Josefa

Zámeckou kapli nechala v 18. století vybudovat dcera Wolfganga Serényiho Alžběta, aby sloužila jejich rodu. Již roku 1754 byla kaple prohlášena za veřejnou a roku 1784 převzala funkci farního kostela. Kromě stavby barokního zámku zde především položili základy luhačovického lázeňství a v nedalekém Provodově nechal hrabě Wolfgang Serenyi postavit mariánskou kapli. 

Farnost v okolí Luhačovic

Římskokatolická farnost Pozlovice je jedno z územních společenství římských katolíků v obci Pozlovice s farním kostelem sv. Martina. 

Historie farnosti v Pozlovicích

Roku 1633 byla obnovena katolická duchovní správa a od roku 1641 jsou dochovány nejstarší matriky pozlovské farnosti. Dřevěný kostel se roku 1642 rozebral a na jeho místě byl postaven nový kostel z kamene, jehož stavbu zařídil hrabě Pavel Serenyi. Po nájezdech Tatarů a Turků roku 1663 byla vesnice nepatrně poškozena, avšak kostel i fara musely být znovu zrekonstruovány. Fara i kostel byly nově postaveny v barokním stylu roku 1757. Území farnosti - Pozlovice s kostelem sv. Martina, Ludkovice s kaplí Panny Marie Růžencové, Řetechov s kaplí sv. Anežky České, Podhradí.