Zlínský kraj patří k nejrozmanitějším regionům České republiky. Na relativně malém území se zde potkávají středověké hrady a barokní zámky, unikátní průmyslová architektura, rozlehlé přírodní rezervace, folklor zapsaný na seznamu UNESCO i gastronomické tradice, které nemají ve střední Evropě obdoby. A právě Luhačovice leží téměř v samém srdci tohoto regionu — v ideální pozici pro jednodenní výlety po Zlínském kraji, ať už vás lákají památky Zlínska, příroda Bílých Karpat nebo degustace vizovické slivovice.
V tomto článku jsme pro vás připravili kompletního průvodce tím nejlepším, co Zlínský kraj nabízí. Každý výletní cíl doplňujeme přibližnou vzdáleností z Luhačovic a doporučením, pro koho je nejvhodnější. Ať už cestujete jako pár, s dětmi nebo ve skupině přátel, najdete zde inspiraci na celé dny plné zážitků. Stačí si vybrat a vyrazit — většina cílů je dosažitelná do hodiny jízdy autem.
Zlínský kraj a přilehlé oblasti Moravy ukrývají pozoruhodnou koncentraci hradů a zámků, které dokumentují stovky let bouřlivé moravské historie. Od surovosti středověkých fortifikací po rafinovanou eleganci barokních rezidencí — milovníci hradů a zámků na Moravě si tu přijdou na své. Z Luhačovic se ke všem nejdůležitějším objektům dostanete pohodlně za jeden den.
Královský hrad Buchlov je jedním z nejstarších a nejzachovalejších hradů na Moravě. Tyčí se na zalesněném vrchu pohoří Chřiby v nadmořské výšce 509 metrů a jeho výstavba sahá do druhé poloviny 13. století. Hrad prošel významnými gotickými přestavbami v 15. století za pánů z Cimburka a posledním šlechtickým rodem, který jej spravoval, byli Berchtoldové — ti jej v roce 1945 darovali státu i s veškerým inventářem.
Prohlídkové trasy zahrnují reprezentační sály s bohatými sbírkami zbraní, obrazů a nábytku, hradní kapli i vyhlídkovou věž s panoramatickým výhledem na jihomoravskou krajinu. Za jasného počasí dohlédnete až k Pálavě. Buchlov je celodenní výlet, který se skvěle kombinuje s návštěvou nedalekého zámku Buchlovice — oba objekty dělí příjemná lesní procházka o délce přibližně tři kilometry.
Pro koho: Milovníky historie, rodiny se staršími dětmi, turisty — kombinace hradu a procházky lesem je ideální.
Zámek Buchlovice vznikl na přelomu 17. a 18. století z vůle hraběte Jana Dětřicha Petřvaldského, který jej nechal vystavět jako svatební dar pro svou italskou manželku Annu Eleonoru Colonna-Felsovou. Architektura zámku je inspirována italskými vilami a v kontextu moravské krajiny působí téměř exoticky — dva protilehlé pavilony se sbíhají k čestnému dvoru v ušlechtilé kompozici, jaká na Moravě nemá obdoby.
Interiéry zámku ukrývají cenné sbírky nábytku, porcelánu a obrazů. Největším pokladem jsou však zámecké zahrady a park, které patří k nejkrásnějším v České republice. Rozlehlý anglický park s četnými druhy exotických dřevin, jezírky a romantickými zákoutími je ideálním místem pro pohodovou procházku. V květnu a červnu zde kvete proslulá sbírka fuchsií, čítající stovky odrůd.
Pro koho: Páry hledající romantický výlet, milovníky zahrad a parků, rodiny s dětmi — park je prostorný a příjemný pro procházky.
Arcibiskupský zámek v Kroměříži je jednou z nejvýznamnějších kulturních památek na Moravě a spolu s Podzámeckou zahradou a Květnou zahradou je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Současná barokní podoba zámku pochází z přestavby po třicetileté válce, kdy olomoučtí biskupové přetvořili starší renesanční rezidenci v reprezentativní sídlo hodné jejich postavení.
Zámecká obrazárna patří k nejvýznamnějším v celé střední Evropě — mezi exponáty najdete díla Tiziana, van Dycka, Cranacha a dalších mistrů. Manýristický sál na zámku posloužil jako kulisa slavné scény z filmu Amadeus Miloše Formana. Květná zahrada, založená biskupem Karlem z Lichtensteinu-Castelcorna v 17. století, je mistrovským dílem zahradní architektury s geometrickými záhony, krytou kolonádou a rotundou. Podzámecká zahrada, rozsáhlý anglický park s jezírky a vzácnými stromy, nabízí příjemný odpočinek v zeleni.
Na prohlídku zámku a obou zahrad si vyhraďte minimálně půl dne. Kroměříž sama o sobě je příjemné město s historickým náměstím, kavárnami a atmosférou, která svádí k zastavení.
Pro koho: Milovníky umění, historie a zahradní architektury. Ideální pro kulturně zaměřené páry a skupiny.
Hrad Malenovice stojí na nevysokém návrší nad řekou Dřevnicí na okraji Zlína a jeho historie sahá do 14. století. Původně gotická tvrz byla postupně přestavována a rozšiřována, dnes nabízí prohlídku historických interiérů s expozicí věnovanou regionální historii. Součástí areálu je muzeum jihovýchodní Moravy s etnografickými sbírkami a výstavami.
Hrad Malenovice je méně turisticky vytížený než Buchlov či Kroměříž, což z něj dělá příjemný tip pro ty, kteří hledají klidnější zážitek. Návštěvu lze snadno spojit s prohlídkou Zlína — od hradu je to do centra města jen pár minut jízdy.
Pro koho: Rodiny s dětmi, milovníky klidnějších památek. Ideální jako doplněk k prohlídce Zlína.
Zlínský kraj je domovem několika unikátních muzeí a skanzenů, které nabízejí pohledy do minulosti regionu — od pravěkého osídlení přes tradiční život na moravském venkově až po průmyslovou revoluci 20. století. Tato místa nejsou jen o vitrínách s exponáty — jsou to živé prostory, kde se dějiny dají zažít na vlastní kůži.
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je největším muzeem v přírodě ve střední Evropě a jedním z nejstarších skanzenů na světě — bylo založeno již v roce 1925. Muzeum se rozprostírá na rozlehlém území a zahrnuje tři hlavní areály: Dřevěné městečko, Valašskou dědinu a Mlýnskou dolinu. Celkem čítá téměř sto památkových objektů — od roubených chalup a stodol přes vodní mlýny až po drobné sakrální stavby.
Každý areál přibližuje jiný aspekt tradičního života na Valašsku. Dřevěné městečko představuje městskou zástavbu s radnicí, kostelem a řemeslnickými dílnami. Valašská dědina ukazuje zemědělský život v horském prostředí. Mlýnská dolina dokumentuje zpracování dřeva a obilí s využitím vodní energie. V průběhu celého roku se zde koná přes šedesát kulturních akcí v rámci festivalu Valašský rok — od masopustu přes jarní a letní slavnosti až po vánoční jarmarky.
Návštěva skanzenu v Rožnově je celodenní program. Počítejte s tím, že budete chodit po venku, takže je vhodné mít pohodlnou obuv a v létě ochranu proti slunci.
Pro koho: Pro všechny věkové kategorie. Rodiny s dětmi, školní skupiny, senioři i zahraniční návštěvníci — skanzen nabízí program pro každého.
Archeoskanzen Modrá u Velehradu je unikátní archeologické muzeum v přírodě, které přibližuje život slovanského obyvatelstva v období Velkomoravské říše (9.–10. století). Na základě skutečných archeologických nálezů zde byly zrekonstruovány obytné stavby, řemeslnické dílny, opevnění i sakrální objekty velkomoravského osídlení.
Archeoskanzen nabízí nejen prohlídku rekonstruovaných staveb, ale také interaktivní programy — návštěvníci si mohou vyzkoušet dobová řemesla, střelbu z luku, výrobu keramiky nebo kovářské práce. Součástí areálu je přírodní zahrada s původními plodinami, které pěstovali naši předkové, a expozice věnovaná přírodě Bílých Karpat. Nedaleko se nachází Velehrad s bazilikou — významné poutní místo spojené s misí Cyrila a Metoděje.
Pro koho: Rodiny s dětmi (interaktivní programy jsou skvělé), milovníky historie a archeologie. Snadno se kombinuje s návštěvou Velehradu.
Zlín jako město s bohatou průmyslovou historií nabízí řadu muzejních a galerijních institucí. Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, sídlící v budově číslo 14 baťovského areálu, představuje významnou sbírku českého a mezinárodního umění 20. a 21. století. Muzeum jihovýchodní Moravy se pobočkami ve Zlíně i okolí věnuje regionální historii, etnografii a přírodovědě.
Zvláštní zmínku si zaslouží Filmový uzel Zlín — expozice věnovaná slavné zlínské filmové tradici, která sahá od třicátých let 20. století, kdy Baťovy závody začaly produkovat propagační a vzdělávací filmy. Zlín se díky tomu stal centrem animovaného a dětského filmu — tradice, kterou dodnes udržuje Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež.
Pro koho: Milovníky umění, filmu a moderní historie. Součást prohlídky Zlína.
Zlínský kraj je požehnaný mimořádně rozmanitou přírodou. Od stepních luk s orchidejemi přes hluboké bukové lesy až po dramatická skalní souvrství — milovníci přírody a turistiky tu najdou terén pro každou úroveň zdatnosti a každé roční období. Většina přírodních cílů je přitom dostupná přímo z Luhačovic nebo z jejich bezprostředního okolí.
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty začíná prakticky na okraji Luhačovic a táhne se podél česko-slovenské hranice na jihovýchod. V roce 1996 byla vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO, a to především díky svým unikátním bělokarpatským loukám — květnatým porostům, které hostí nejvýznamnější populace orchidejí ve střední Evropě. Na zdejších loukách bylo zdokumentováno přes čtyřicet druhů orchidejí, z nichž mnohé jsou kriticky ohrožené.
Bílé Karpaty nejsou jen o orchidejích. Rozlehlé bukové a jedlové lesy, tichá údolí s potůčky, tradiční pastviny s roztroušenými ovocnými stromy a malebné osady vytvářejí krajinu, která působí, jako by se zastavil čas. Značených turistických tras je tu stovky kilometrů — od krátkých rodinných okruhů po náročné hřebenové přechody. Cyklisté ocení síť cyklostezek vedoucích krajinou.
Nejkrásnější období pro návštěvu je květen a červen, kdy kvetou orchideje a louky se proměňují v barevné koberce. Ale i podzim s barevným listím a zima se zasněženými kopci mají své kouzlo.
Nejlepší trasy z Luhačovic: Okruh přes Komonec a Pradlisko (cca 3 hodiny), výstup na Velký Lopeník (754 m n. m., cca 4 hodiny), procházka k přírodní rezervaci Čertoryje (jedna z nejcennějších orchidejových luk).
Velká Javořina s nadmořskou výškou 970 metrů je nejvyšším vrcholem Bílých Karpat a zároveň symbolickým místem na česko-slovenské hranici. Na vrcholu stojí vysílač a rozhledna, z níž se za příznivého počasí otevírají výhledy na obě strany hranice — na moravskou stranu i do slovenského Považí.
Každoročně se na Velké Javořině konají česko-slovenské slavnosti bratrství, které připomínají historické a kulturní vazby obou národů. Výstup na Javořinu je středně náročná túra vedoucí převážně bukovými lesy. Z obce Strání (přibližně 30 km od Luhačovic) je to na vrchol asi 6 km značenou cestou.
Pro koho: Turisty hledající výhledy a symboliku místa na hranici dvou zemí. Středně náročná trasa vhodná pro zdatnější chodce.
Pulčínské skály jsou jedním z nejpůsobivějších skalních útvarů na Moravě. Mohutné pískovcové věže a bloky, které se tyčí nad vesnicí Pulčín v pohoří Javorníky, vytvářejí dramatickou scenérii připomínající skalní město. Nejvyšší skalní věž — Zámčisko — dosahuje výšky přes dvacet metrů a na jejím vrcholu se dochovaly zbytky středověkého hradu.
K Pulčínským skalám vede několik značených turistických tras. Nejoblíbenější výchozí bod je obec Pulčín, odkud je to ke skalám přibližně půl hodiny chůze lesem. Trasa je nenáročná a vhodná i pro rodiny s dětmi. Na místě najdete naučnou stezku s informačními tabulemi o geologii a přírodě. Pokud máte rádi lezení, některé skalní bloky jsou oblíbenými cvičnými terény horolezců.
Pro koho: Rodiny s dětmi, milovníky neobvyklé přírody, fotografy. Snadno kombinovatelné s návštěvou Rožnova pod Radhoštěm.
Hostýnské vrchy se rozkládají severozápadně od Luhačovic a nabízejí rozlehlé bukové lesy protkané sítí turistických a cyklistických tras. Nejvyšším bodem je Kelčský Javorník (865 m n. m.), ale nejnavštěvovanějším cílem je bezesporu Svatý Hostýn (o něm podrobněji níže). Hostýnské vrchy jsou ideální pro celodenní túry i kratší odpolední procházky.
Vizovické vrchy leží bezprostředně severně od Luhačovic a tvoří přírodní kulisu města. Jsou to nižší, vlídnější kopce pokryté lesy a pastvinami, které nabízejí příjemné procházky s výhledy na okolní krajinu. Z Luhačovic můžete vyrazit pěšky přímo do Vizovických vrchů — značené trasy začínají na okraji města.
Zlín je jedinečné město. Žádné jiné město v České republice — a jen velmi málo měst v Evropě — bylo tak zásadně formováno vizí jednoho člověka a jedné firmy. Tomáš Baťa a jeho obuvnický podnik přetvořily v první polovině 20. století bezvýznamné moravské městečko v moderní průmyslovou metropoli s ambicemi globálního rozměru. Dnes je Zlín fascinující destinací pro milovníky architektury, designu a moderní historie. Z Luhačovic je to pouhých 25 km, tedy přibližně 25 minut jízdy.
Baťova továrna a přilehlé obytné čtvrti představují jeden z nejucelenějších souborů funkcionalistické architektury na světě. Základním stavebním modulem je typický baťovský konstrukční systém — železobetonový skelet s cihelnou výplní o standardizovaných rozměrech 6,15 x 6,15 metru. Tímto modulem byly stavěny tovární budovy, školy, obchody, kina i obytné domy — celé město je tak prostoupeno jednotným architektonickým jazykem, který dodnes působí překvapivě moderně.
Procházka baťovským areálem je jako cesta do historie průmyslového designu. Cihlové budovy s velkými okny, pravidelný rastr ulic a promyšlená urbanistická kompozice svědčí o tom, že Baťa nemyslel jen na výrobu, ale na celkovou kvalitu života svých zaměstnanců.
Dominantou Zlína je slavný Baťův mrakodrap, oficiálně označovaný jako 21. budova. S výškou 77,5 metru a sedmnácti nadzemními podlažími šlo v době svého dokončení v roce 1938 o jednu z nejvyšších budov v Evropě. Budova sloužila jako administrativní centrum Baťova podniku a její nejznámějším prvkem je pojízdná kancelář — výtahová kabina o rozměrech kanceláře, v níž ředitel společnosti cestoval mezi patry a mohl tak být v kontaktu se všemi odděleními.
Dnes sídlí v mrakodrapu Krajský úřad Zlínského kraje a v přízemí je přístupná výstavní expozice. Výhled z horních pater na Zlín a okolní kopce stojí za návštěvu.
Památník Tomáše Bati je multifunkční budova navržená architektem Vladimírem Karfíkem v roce 1933 jako společenský dům pro zaměstnance Baťova podniku. Monumentální funkcionalistická stavba se stala symbolem kulturních ambicí Baťova Zlína. Dnes slouží jako koncertní a konferenční sál — filharmonické koncerty v jeho prostorách mají výjimečnou akustiku i atmosféru.
Zlínská filmová tradice sahá do třicátých let 20. století, kdy byly v rámci Baťova podniku zakládány filmové ateliéry. Zlín se postupně stal centrem animovaného a dětského filmu a tato tradice trvá dodnes. Filmový uzel nabízí expozici věnovanou historii zlínského filmu, od propagačních snímků Baťových závodů přes legendární animované filmy až po současnou tvorbu. Pro filmové nadšence je to jedinečný zážitek, který jinde v Česku nenajdete.
Praktický tip: Na prohlídku Zlína si vyhraďte minimálně půl dne. Začněte u mrakodrapu, projděte tovární areál, navštivte Památník Tomáše Bati a procházku zakončete v některé z kaváren na třídě Tomáše Bati. Zlín má také příjemné nákupní centrum a několik dobrých restaurací.
Zoo Zlín-Lešná patří k nejnavštěvovanějším a nejlépe hodnoceným zoologickým zahradám v České republice. Nachází se v areálu bývalého zámeckého parku rodu Seilernů na okraji Zlína, přibližně 20 km od Luhačovic (cca 20 minut jízdy). Ročně ji navštíví přes půl milionu návštěvníků a opakovaně se umisťuje na předních příčkách v hodnocení českých i evropských zoo.
Unikátní koncepce Zoo Zlín spočívá v organizaci expozic podle kontinentů. Návštěvníci se při procházce areálem přesouvají z Afriky do Asie, z Jižní Ameriky do Austrálie — každá zóna je navržena tak, aby co nejvěrněji simulovala přirozené prostředí zvířat. Součástí zoo je zámecký park s cennými dřevinami, vodní plochy a rozsáhlé lesní partie, které vytvářejí příjemné prostředí pro celodenní procházku.
Mezi hlavní lákadla patří expozice afrických slonů, pavilon goril, výběhy velkých šelem, tropický pavilon s volně létajícími ptáky a kontaktní farma pro nejmenší návštěvníky. Zoo pravidelně pořádá komentované krmení zvířat, noční prohlídky v letní sezóně a tematické víkendy.
Praktický tip: Na návštěvu Zoo Lešná počítejte s celým dnem — areál je rozlehlý a nabídka bohatá. V hlavní sezóně (červen–srpen) doporučujeme přijet brzy dopoledne, kdy jsou zvířata nejaktivnější a parkoviště ještě volná. V areálu je několik občerstvení a restaurací.
Pro koho: Ideální pro rodiny s dětmi všech věkových kategorií. Ale i dospělí bez dětí si tu užijí skvělý den — krása zámeckého parku a kvalita expozic potěší každého.
Baťův kanál je unikátní vodní cesta na řece Moravě, která představuje jeden z nejneobvyklejších turistických zážitků v celém Zlínském kraji. Kanál o délce přibližně 50 kilometrů byl původně vybudován ve třicátých letech 20. století pro přepravu hnědého uhlí z dolů u Ratíškovic do Baťových závodů ve Zlíně. Dnes slouží výhradně rekreačním účelům a je oblíbenou destinací pro vodáky, cyklisty i turisty.
Od května do září nabízí Baťův kanál několik způsobů, jak si plavbu užít. Můžete se vydat na skupinovou rekreační plavbu s průvodcem a gastronomickým programem, pronajmout si vlastní motorový člun (k obsluze není potřeba průkaz) nebo vyrazit na paddleboardu či kajaku. Plavba vede poklidnou krajinou jižní Moravy — kolem luk, lesů a malých vesniček. Po cestě můžete zastavit v přístavištích, kde najdete občerstvení, půjčovny kol a další služby.
Hlavní přístaviště jsou v obcích Spytihněv, Staré Město, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice a Skalica (na slovenské straně). Nejbližším výchozím bodem z Luhačovic je Staré Město u Uherského Hradiště, vzdálené přibližně 35 km (cca 30 minut jízdy).
Cyklistická stezka podél kanálu je ideální pro rovinatou a pohodovou jízdu na kole — trasa je prakticky bez převýšení a vede krásnou říční krajinou. Můžete kombinovat plavbu jedním směrem s jízdou na kole zpět — některé půjčovny tuto možnost nabízejí.
Pro koho: Páry hledající romantický zážitek, rodiny s dětmi, skupiny přátel. Plavba po Baťově kanálu je ideální na teplý letní den.
Zlínský kraj je krajem, kde se gastronomie stala součástí kulturní identity. Od světoznámé slivovice přes vynikající moravská vína až po autentickou venkovskou kuchyni — gastronomické výlety z Luhačovic patří k těm nejpříjemnějším zážitkům, které si z Moravy odvezete. Podrobněji se gastronomii Luhačovic a okolí věnujeme v samostatném článku o gastronomii.
Pouhých patnáct minut jízdy od Luhačovic leží Vizovice, domov legendární likérky Rudolf Jelínek — největšího výrobce ovocných destilátů v České republice a jednoho z nejznámějších v celé Evropě. Firma s tradicí sahající do 19. století je synonymem pro kvalitní českou slivovici.
Návštěvnické centrum ve Vizovicích nabízí prohlídky výrobního závodu, při nichž uvidíte celý proces vzniku destilátu — od zpracování ovoce přes destilaci v měděných kotlích až po zrání v dubových sudech. Součástí je malé muzeum plné voňavých bylinek a starých reklam, moderní haly s tanky plnými slivovice, lahvovací linka i sklady, kde v sudech zraje whisky Gold Cock. Prohlídka trvá přibližně 80 až 100 minut a je zakončena degustací vybraných destilátů.
V podnikové prodejně si můžete zakoupit lahev přímo z výroby — slivovice nebo jiný ovocný destilát z Jelínka je ten nejautentičtější suvenýr z Moravy.
Praktický tip: Prohlídky se konají celoročně, pro skupiny nad 15 osob je nutná rezervace alespoň 14 dní předem. Pokud jedete autem, domluvte se na řidiči, který nebude degustovat.
Jihozápadní část Zlínského kraje — oblast Slovácka — patří k nejvýznamnějším vinařským regionům v České republice. Vinné sklepy v obcích jako Bílovice, Boršice, Polešovice nebo Ostrožská Nová Ves uchovávají staletou tradici pěstování révy a výroby vína. Mnohé z těchto sklepů jsou rodinné podniky, kde se setkáte přímo s vinařem a ochutnáte vína, která se do běžného obchodu nikdy nedostanou.
Řízené degustace v moravských vinných sklepech jsou zážitkem, který kombinuje gastronomii s kulturou a pohostinností. Typická degustace zahrnuje ochutnávku šesti až dvanácti vín, doprovázených výkladem o jednotlivých odrůdách a postupech výroby. K vínu se obvykle podává domácí chléb, sýr a další moravské pochoutky. Atmosféra v klenutém sklepě při svíčkách je nezapomenutelná.
Mezi nejtypičtější odrůdy regionu patří Ryzlink rýnský, Pálava, Rulandské bílé a šedé, Tramín červený a Frankovka. V září a říjnu přibývá k nabídce burčák — částečně zkvašený hroznový mošt, který je na Moravě doslova kulturní událostí.
Obec Ostrožská Nová Ves na Slovácku je příkladem místa, kde se gastronomie prolíná s folklorem. Zdejší vinné sklepy, tradiční kuchyně a živé folklorní tradice vytvářejí autentický zážitek, který není zinscenovaný pro turisty, ale vychází z přirozené pohostinnosti moravského venkova. Při slavnostech a hodech se zde otevírají sklepy, hraje cimbálová muzika a stoly se prohýbají pod tradičními pokrmy — klobásami, lokšemi, koláči a samozřejmě vínem.
Více o folklorních tradicích regionu najdete v našem podrobném článku.
Svatý Hostýn je nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a jedním z nejvýznamnějších poutních míst v celé České republice. Toto duchovní centrum na vrcholu stejnojmenné hory v Hostýnských vrších přitahuje ročně statisíce poutníků i turistů. Z Luhačovic je to přibližně 45 km, tedy asi 45 minut jízdy.
Na vrcholu Svatého Hostýna v nadmořské výšce 735 metrů stojí Bazilika minor Nanebevzetí Panny Marie — monumentální chrám, který je cílem poutníků již po staletí. Podle legendy právě zde Panna Maria pomohla moravským obyvatelům odrazit nájezd Tatarů ve 13. století. Současná podoba baziliky pochází z přestavby na přelomu 19. a 20. století a její interiér zdobí cenné vitráže a výmalba.
Bazilika získala titul Basilica minor od papeže Benedikta XVI. v roce 2010, čímž se zařadila mezi nejvýznamnější sakrální stavby v České republice. Areál na vrcholu Hostýna zahrnuje kromě baziliky také křížovou cestu, kapli, vodní pramen a několik dalších duchovních míst.
Vedle baziliky stojí rozhledna, z níž se za jasného počasí otevírá panoramatický výhled na značnou část Moravy — od Chřibů a Vizovických vrchů přes Hanou až k Jeseníkům a Beskydům. Je to jeden z nejkrásnějších výhledů v celém Zlínském kraji a důvod, proč na Svatý Hostýn míří i ti, kteří nehledají duchovní zážitek, ale prostě chtějí vidět Moravu z výšky.
Na Svatý Hostýn se můžete dostat autem (parkoviště pod vrcholem, odtud cca 20 minut pěšky nahoru) nebo pěšky po jedné z mnoha značených turistických tras, které vedou z okolních obcí. Oblíbený je výstup z Bystřice pod Hostýnem (cca 5 km, 1,5 hodiny). Na vrcholu je k dispozici občerstvení a restaurace.
Pro koho: Pro všechny — věřící i nevěřící, turisty i rodiny s dětmi. Kombinace duchovního místa, nádherných výhledů a příjemné túry lesem dělá ze Svatého Hostýna univerzální výletní cíl.
Luhačovice jsou ideální základnou pro poznávání celého Zlínského kraje. Díky své centrální poloze se z nich pohodlně dostanete ke všem výletním cílům, které jsme popsali. Zde je přehled vzdáleností a doporučení, jak si výlety naplánovat.
Celodenní výlet pro rodiny s dětmi: Zoo Zlín-Lešná + krátká procházka centrem Zlína. Alternativně: Skanzen Rožnov pod Radhoštěm (v sezóně s folklorním programem) nebo Archeoskanzen Modrá s interaktivními řemeslnými dílnami.
Romantický den pro páry: Dopoledne zámek Buchlovice se zahradami, odpoledne procházka k hradu Buchlov lesem, večer degustace vína v moravském sklepě. Alternativně: Plavba po Baťově kanálu s gastronomickým programem.
Kulturně-historický výlet: Arcibiskupský zámek Kroměříž (UNESCO) — plný den s obrazárnou, Květnou zahradou a Podzámeckou zahradou. Nebo: Zlín (baťovská architektura, mrakodrap, Filmový uzel) + hrad Malenovice.
Aktivní den v přírodě: Výstup na Velkou Javořinu z obce Strání. Alternativně: Túra na Svatý Hostýn z Bystřice pod Hostýnem nebo procházka k Pulčínským skalám.
Gastronomický výlet: Dopoledne prohlídka destilérky Rudolf Jelínek ve Vizovicích, odpoledne degustace vína v některém ze slováckých vinných sklepů.
Jaro (duben–květen): Kvetení orchidejí v Bílých Karpatech, otevírání hradů a zámků po zimní přestávce, příjemné teploty pro turistiku.
Léto (červen–srpen): Všechny atrakce v plném provozu, plavby po Baťově kanálu, noční prohlídky Zoo Lešná, folklorní festivaly v regionu.
Podzim (září–říjen): Sezóna burčáku a vinobraní, barevné listí v lesích, menší návštěvnost hradů a zámků, příjemné teploty pro turistiku.
Zima (listopad–březen): Adventní jarmarky, zasněžená krajina Bílých Karpat, zimní klid na Svatém Hostýně, prohlídka destilérky Jelínek jako ideální program na chladný den.
Většina výletních cílů je nejpohodlněji dosažitelná autem. Parkoviště jsou k dispozici u všech hlavních atraktivit. Pro ty, kteří cestují bez auta, je k dispozici autobusové spojení do Zlína (časté spoje, cca 30 minut), odkud se dá pokračovat dále MHD nebo regionálními autobusy. Na Baťův kanál a do Bílých Karpat můžete vyrazit i na kole — síť cyklostezek v regionu je dobře rozvinutá.
Pokud hledáte pohodlné zázemí, ze kterého budete objevovat krásy Zlínského kraje, je Hotel Vincent v Luhačovicích ideální volbou. Hotel nabízí moderní a komfortní ubytování v klidné části města, odkud je to pěšky do lázeňského centra i ke kolonádě. Díky strategické poloze Luhačovic se z hotelu pohodlně dostanete ke všem výletním cílům, které jsme v tomto článku popsali.
K hlavním výhodám Hotelu Vincent pro výletníky patří:
Po celodenním výletu se můžete projít po luhačovické kolonádě, ochutnat minerální prameny a vychutnat si večerní atmosféru lázeňského města. A ráno vyrazit na další dobrodružství — Zlínský kraj toho nabízí tolik, že se budete chtít vracet znovu a znovu.
Plánujete výlety po Zlínském kraji? Zarezervujte si pobyt v Hotelu Vincent a objevte to nejlepší z Moravy:
Zlínský kraj čeká. Stačí si vybrat směr a vyrazit.
Napsat komentář